Prezentace se zabývá představením podkladů pro 3D modelování historické krajiny v okolí řeky Vltavy. Představena jsou jednotlivá mapová díla, od Altmannova panoramatu z roku 1640 až po vojenské topografické mapy z poloviny 20. století. U každého díla je zmíněno, jakým způsobem je možné využít zobrazená data pro 3D modelování historické krajiny. Popsán je postup zpracování mapových děl s důrazem na georeferencování a tvorbu mozaik. Popsána je dále vektorizace výškopisné složky i půdorysů budov, které jsou využitelné pro procedurální modelování.

Výstavba vodních nádrží dramaticky mění krajinu. Díky rekonstrukci tzv. „předpřehradní“ krajiny můžeme pohlédnout na dnes již zatopené oblasti tak, jak to bylo možné před cca 50ti lety. K takovéto rekonstrukci potřebujeme prostorová data, na základě kterých je možné takovouto rekonstrukci provést. Tento workshopový příspěvek představuje možnosti rekonstrukce reliéfu ze starých map a archivních leteckých snímků. Je zde ukázán workflow, který byl použit při rekonstrukci celého původního údolí Vltavy v délce asi 300 km včetně praktické ukázky v prostředí geografického informačního systému.

Prezentace představuje postup při tvorbě velkoformátových fyzických modelů tří velkých přehradních nádrží vltavské kaskády: Slapské, Orlické a Lipenské přehrady. Při přípravě modelů byl využit rekonstruovaný digitální model reliéfu historického údolí Vltavy a jako topografická složka také vektorový model vytvořený dle map Stabilního katastru. Byly testovány možnosti výroby rozměrných modelů s ohledem na jejich transport a také volba vhodného měřítka modelů a s tím souvisejícího koeficientu převýšení umožňující lepší vjem reliéfu vltavské krajiny. Dále byly testovány možnosti vizualizace zatopených oblastí. Výsledné fyzické modely umožňují názorně prohlédnout zaniklou vltavskou říční krajinu v lokalitách velkých přehrad.

Procedurální modelování v projektu Vltava navazuje na předchozí vektorizaci mapových podkladů a slouží k tvorbě 3D scény pro vizualizaci historického vltavského údolí. Z vektorizovaných map se čerpají informace o poloze, tvaru a typu jednotlivých budov. Dále se využívají statistické informace týkající se historických budov (počet pater, materiál a úhel střechy...) z dobových fotografií a jiných zdrojů, které se použijí jako parametry tzv. souborů pravidel. Dle těchto pravidel se poté nad vektorizací domů procedurálně vygenerují jednotlivé budovy. Tato prezentace se zaměřuje na důvody zvolení této metody v rámci zpracování projektu, dosavadní průběh zpracování a očekávané výsledky.

Příspěvek se věnuje obecnému principu procedurálního modelování v kartografii, tedy metodě automatizace ručního modelování 3D objektů. Popsána jsou specifika této metody pro umisťování vegetace včetně ukázek. Následně jsou prezentovány dva konkrétní postupy pro ovládání procedurálního rozmisťování vegetace (stromů) v 3D modelu krajiny, a to v programech Esri CityEngine a Unreal Engine. Postup je ukázán krok po kroku včetně popisu a ukázek uživatelského prostředí, aby bylo možné do problematiky více proniknout. Na závěr je přednesen popis technologie virtuální reality, výsledek je do ní převeden a prohlížen pomocí náhlavní soupravy Oculus Rift.

K dokumentaci hrází je možné využít různé technologie. Hlavními technologiemi jsou laserové skenování, fotogrammetrie a geodetické zaměření. Laserové skenování a fotogrammetrie poskytují mračno bodů, které detailně popisuje povrch hráze. Geodetické zaměření, ale i fotogrammetrie, poskytují diskrétní data. Přehradní tělesa lze modelovat z dat, která jsou dostupná z ČÚZK (katastrální mapa, ortofoto a DMP). Na konci roku 2019 byla částečně vypuštěna přehrada Orlík. Tato příležitost umožnila dokumentaci zaniklých objektů dálkově pilotovanými letadly ve vybraných úsecích Podolský most, Hladná a Údraž.

Detailní 3D modely jsou v rámci projektu vytvářeny pro vybrané památkové objekty. Tyto modely jsou zpracovány v jednoduchém CAD softwaru a zachycují významné budovy v bezprostřední blízkosti přehradních nádrží a zejména objekty výstavbou přehrad přímo zasažené (tj. přesunuté nebo zatopené). Po vytvoření detailních 3D modelů již můžeme zkompletovat výslednou 3D scénu. Základ takové scény tvoří digitální model reliéfu, který je opatřen texturou – vektorovým obrazem staré mapy. Na tomto základě jsou umístěny procedurálně modelovaná zástavba a procedurálně modelovaná vegetace. Do výsledku jsou potom vloženy detailní 3D modely významných památkových budov. Tato prezentace podrobně popisuje tvorbu 3D scény a její publikaci na webu s využitím 3D webových služeb.